Investoři tu sedí na penězích. Chceme rozhýbat burzu a ukázat, že trh funguje, říká šéf Wood & Co. Vladimír Jaroš

Vidíme, že je tu stále spousta peněz, na kterých investoři sedí. Hledají investice a my se je snažíme propojit s podnikateli s dobrými nápady,“ říká v rozhovoru pro HN výkonný ředitel pražské firmy Wood & Company Vladimír Jaroš. Vysvětluje tak myšlenku, která stojí za novátorským plánem na oživení pražské burzy. Ta je kritizována za slábnoucí obchodní aktivitu a úbytek velkých firem, ale podle Jaroše už mnohokrát prokázala, že je „schopna plnit funkci získávání peněz pro úspěšné podniky a vytvořit prostředí pro další obchodování“.

Wood & Co., která provozuje ve východní Evropě investiční bankovnictví a radí firmám s transakcemi na akciových trzích, chce Jarošova slova doložit tím, že na pražský parket uvede speciální firmu označovanou zkratkou SPAC. Ta vzniká jako schránka, která později umožní rychlý a jednoduchý vstup jiné firmy na akciový trh. Pokud to vyjde, půjde o vůbec první podnik tohoto druhu ve východní Evropě.

Jarošova firma zprostředkovala za třicet let na trhu desítky různých akciových transakcí nejen na české burze, ale také v Polsku, Rumunsku nebo v Turecku. Loni pomáhala uvést na burzu on-line lékárnu Pilulka nebo největšího českého výrobce ručních palných zbraní, skupinu CZG − Česká zbrojovka.

Jak na investiční skupinu Wood & Co. dopadla pandemie?

Loňský rok pro nás skončil velmi dobře. Jediný negativní dopad pandemie byl, že jsme v regionu přišli o některé transakce na kapitálovém trhu, které jsme měli dělat v roli finančního poradce. Ale tyto transakce se nakonec jen posunuly a dějí se teď. Na konci června například proběhlo úspěšné IPO (primární úpis akcií, kterým firmy obvykle vstupují na burzu – pozn. red.) polské firmy Shoper. Tím, že jsme rozkročení přes střední a východní Evropu, děláme takových transakcí několik.

Co ve vašem případě covid zrušil v Česku?

V Česku nic, spíš se zastavily transakce na ostatních trzích. Na druhou stranu zase extrémně narostly objemy obchodů, protože po propadu akcií lidé spekulovali na velmi rychlé zotavení. Ale trh byl rozházený a nestabilní a na takovém trhu se IPO a podobné transakce dělají špatně.

Jste teď na zdejším kapitálovém trhu v něčem angažovaní?

Jsme v kontaktu s potenciálními emitenty různých velikostí, kteří zvažují různé typy transakcí. Nic konkrétního aktuálně na stole není, ale to se může velmi rychle změnit. Jinými slovy – cítíme poptávku, ale rozhodující krok musí učinit klient. Abychom dodali zdejšímu kapitálovému trhu impulz, přicházíme s vlastním projektem – prvním SPAC ve východní Evropě.

Jak jste s přípravou daleko?

Vedeme o tom diskusi s burzou i s regulátorem. Až bude někdy na podzim tento SPAC zalistován, nabídneme českým firmám jinou formu vstupu na burzu. Formu, která je rychlejší než klasické IPO a která obnáší sloučení s tímto SPAC subjektem.

Co je SPAC?

SPAC (special purpose acquisition company) je typ společnosti, která vzniká za účelem rychlého a snadného vstupu na burzu. Investoři si koupí její akcie a firma se pak na rok nebo dva stane jakousi schránkou s penězi, čekající na příležitost. V další fázi pak SPAC koupí podíl ve vytipované nadějné firmě, se kterou se sfúzuje. Tím, že investoři vloží peníze do firmy typu SPAC, dávají vlastně organizátorům transakce bianco šek na to, aby za rok nebo rok a půl pro jejich peníze našli vhodnou cílovou společnost s růstovým potenciálem. Cílová firma po spojení využije peníze investorů k rozmachu na nové trhy a investorům se akcie mohou zhodnotit. Když se vhodný cíl do určité doby nenajde, SPAC investorům peníze vrátí a zanikne.

Chtěli bychom ukázat, že zde kapitálový trh funguje a že my, se svým regionálním přesahem, jsme schopni propojovat dobré podnikatelské nápady s lidmi ochotnými investovat, riskovat a vydělávat na burze. Jedna z forem, jak to urychlit a přijít s novým prostředkem, je právě SPAC.

Půjde vůbec trh rozhýbat? Na hlavním parketu se toho moc neděje, emitenti spíš ubývají a SPAC míří spíš na trh Standard.

My jsme na Pilulce ukázali, že klasické IPO může být realizovatelné přes program Start burzy i pro firmy, které nepotřebují kapitál za miliardy, ale jen za stovky milionů korun. Spousta investorů měla zájem o e-commerce a bylo jasné, že v době covidu takové platformy budou ze situace mít prospěch. Využili jsme toho a trh Start jsme konečně oživili také větší firmou s větší aktivitou obchodování. Pilulka byla důkaz, že po takové transakci nakonec mohou být spokojení úplně všichni – prodávající, zakladatelé i investoři. Jak jsem už zmínil, máme tu mnoho podnikatelů, kteří podnikají ve druhé vlně, nějakou firmu už postavili a prodali a mají základní kapitál na další projekty, ale tentokrát mají víc zkušeností a často už i regionální ambice. Uvažují víc o střední Evropě nebo o globálních trzích.

Ale vstup na burzu skupiny Česká zbrojovka – CZG už takový úspěch nebyl. Mohla to být transakce téměř za pět miliard korun, ale nakonec se prodaly akcie za pouhých 800 milionů a na spodní hranici očekávaného rozpětí. Proč byl tak malý zájem ze zahraničí?

Nechci to úplně komentovat. Ale nakonec Zbrojovka svými hospodářskými výsledky přesvědčila, že je to dobrá firma. Jen má prostě u institucionálních investorů jednu klíčovou nevýhodu z hlediska ESG (parametry, kterými investoři čím dál tím víc hodnotí mimo jiné společensky zodpovědné chování firem a sociální dopady jejich podnikání – pozn. red.).

Takže problém toho úpisu bylo spíš, že šlo o výrobce zbraní, než že se úpis konal v době pandemie?

Myslím si, že klíčovou roli sehrálo ESG. My ve Wood už 30 let neděláme nic jiného, než vyjednáváme ceny mezi volnými penězi investorů a emitenty. A snažíme se to protnout tak, aby obě strany odcházely spokojené. Často se to povede skvěle, ale někdy se to povede hůř, protože očekávání se různí.

Vladimír Jaroš (52)

Studoval elektroinženýrství na ČVUT v Praze. Většinu své profesní kariéry spojil s investiční společností Wood & Company, kde působí už od roku 1994. Na konci 90. let měl na starosti korporátní financování, řadu let byl také zodpovědný za tým finančních analýz. Stál u většiny hlavních transakcí na kapitálovém trhu, na kterých se společnost Wood podílela. Výkonným ředitelem je od roku 2002. Ve firmě je také spolumajitelem.

S uklidněním pandemie se akciové trhy vrátily k růstu. Neobáváte se, že do podzimu propadnou?

Vidíme, že je tu stále spousta peněz, na kterých investoři sedí. Souvisí to s tím, že tyto peníze vytiskly centrální banky, aby pomohly překonat krizi. Lidé hledají investice a my se je snažíme propojit s podnikateli s dobrými nápady.

Projektem SPAC budete soupeřit s jinými formami, jak se firmy mohou financovat – například prostřednictvím firem soukromého kapitálu – private equity, s rodinnými penězi a podobně. Proč by majitel nějaké firmy měl volit právě fúzi se SPAC?

Pro cílovou firmu je to rychlost a jistota, že peníze dostane. V běžném IPO se může stát, že trhy budou mít výkyvy a transakci nebude možné v danou chvíli udělat. Tohle vlastně nahrazuje privátní peníze, které firma může dostat třeba dva měsíce po due diligence (prověření společnosti před danou transakcí – pozn. red.). Ale některé firmy private equity investora nechtějí. My si myslíme, že náš veřejný trh už několikrát prokázal, že firmy oceňuje také velmi dobře. Jde tu tedy o valuaci, o rychlost a jednoduchost. Jde také o to, jakého minoritního akcionáře si vlastník chce pustit do akcionářské struktury. To si každý vlastník musí dobře rozmyslet. Private equity víc svazuje – takový investor chce typicky exit po pěti letech a firmu do určité míry spoluřídí a do byznysu mluví. My si myslíme, že budeme schopni nabídnout atraktivní valuaci a stávajícím vlastníkům nabídnout větší svobodu, aby si firmu řídili tak, jak chtějí. To je asi největší výhoda, proč by měl do toho jít s námi.

My firmy ve střední a východní Evropě propojujeme s investorskými penězi už 30 let. Máme dostatečnou zkušenost nejen s tím, jak ty peníze od investorů vybrat, ale hlavně s tím, jak najít správnou cílovou firmu a zajistit, aby se s jejími akciemi aktivně obchodovalo. Máme dostatek zkušeností, abychom si troufli do takového projektu dát své jméno. Lidé nám musí dopředu důvěřovat, že SPAC pak nesfúzujeme s nějakým nevhodným projektem.

Je pravda, že někteří zakladatelé firem nejsou zrovna nadšení z vyhlídky, že jejich firmu bude spoluvlastnit private equity investor…

Dnešní podnikatelé v druhé vlně už mají často základní kapitál, umějí anglicky, mají dobré právníky, nepotřebují, aby jim někdo radil, jak svět funguje. Vlastně potřebují jen ty peníze. Přidaná hodnota private equity, zejména pro menší firmy, už není tak velká, jako to bývalo před léty.

Pro jaký typ firem bude taková transakce vhodná?

Mělo by to být ušito na míru firmám z oboru IT, technologií, herního průmyslu a e-commerce – tedy z oblasti nové ekonomiky. Plus ještě strojírenství, které je v Česku tradičně silné. Pro SPAC nejlépe fungují firmy s ambicemi na regionální expanzi. Peníze nebudou na exit zakladatelů. Čili hledáme firmy, které shánějí kapitál pro rozvoj, s tímto kapitálem vyrostou a dobudou svět. Ty dosud měly na výběr family offices, private equity nebo klasické IPO. To je ale proces, který může trvat šest až devět měsíců. A je tam hodně nejistot. Díky SPAC může mít firma kapitál v principu do dvou měsíců od podepsání transakční dokumentace.

A máte už nějaké konkrétní vhodné firmy na mysli?

Konkrétní cílovou firmu ještě nemáme a principem SPAC je, že ani technicky zveřejněna být nesmí. Pouze se zaměříme na zmíněné sektory, které investory zajímají. Vyloučíme z toho ale ty, které se neslučují s ESG.

O jak velké peníze půjde?

To ještě nemáme definované, určitě půjde o stovky milionů korun. O velikosti bude ještě diskuse, protože čím větší SPAC je, tím klesá počet firem, které jsou pro něj vhodné. My potřebujeme, aby ten projekt byl úspěšný. Není to o tom udělat tu transakci co největší. Máme záměr, ale detaily upřesníme za dva tři měsíce.

Jak dlouho trvá, než tuto firmu pro SPAC vyberete?

To trvá tak rok, rok a půl.

Zvažujete, že by se ta firma zároveň také zalistovala třeba ve Varšavě?

Pro první transakci ne. Chceme jít jednoduchou cestou základního, klasického SPAC a budeme pro něj hledat jednu firmu. Takových máme v Česku dostatek a máme tu i dostatek investorů. Ale do budoucna uvažujeme, že SPAC pro polský akciový trh by byl zajímavý, také tam máme určité zázemí.

Na jaké investory se budete obracet?

Chceme mít širokou investorskou platformu, ideálně více než sto investorů. Budeme oslovovat naše investory, family offices a bohaté individuální investory. Čili nabídka nebude pro drobné investory, spíš pro ty zkušené.

Vybráním peněz od investorů ale transakce nekončí, spíš začíná…

Ano, pak je třeba najít správnou cílovou firmu, domluvit se na spojení za atraktivních podmínek – a to je ten nejtěžší úkol. Pak ještě musíte zajistit dobrou výkonnost akcie na trhu. Teprve pak lze mluvit o tom, že ten projekt byl úspěšný.

Ve chvíli, kdy vhodný cíl najdete, co bude pak?

Pak bude valná hromada SPAC, na které se bude o fúzi hlasovat. Každý si v této fázi ještě může vzít své peníze zpět a říct, že do projektu nejde.

Pokud tedy bude v září nebo v říjnu SPAC na burze, kdy myslíte, že dojde k oznámení cílové firmy a sloučení?

Pravděpodobně až v první polovině příštího roku. Není rozumné spěchat.

Nenarazíte na nějakou zákonnou bariéru?

Jsme v kontaktu s ČNB, díváme se i na evropskou regulaci SPAC. I pro evropské právo je to nový nástroj. Transakce bude probíhat se souhlasem regulátora a totéž samozřejmě platí i pro nadcházející sloučení.

Co říkáte současnému dění na hlavním trhu burzy? Půjde z ní pryč O2, kvalitní dividendová akcie. Investoři říkají, že to je pro český trh ztráta…

To nepochybně je. České burze O2 slušelo a je velká škoda, že PPF firmu z trhu stahuje.

Mezi investory je určitá hořkost kvůli tomu, že cena za vytěsnění bude bez prémie, dokonce bude možná pod poslední tržní cenou.

Je to prostě souboj o cenu a o to, udělat dobrý obchod. Ale z dlouhodobého hlediska si myslím, že by PPF vydělala víc, kdyby ten titul spíš rozobchodovala, než ho stahovala. Kdyby prodali víc akcií do trhu a zvýšili free float (množství akcií k volnému obchodování – pozn. red.), jak kdysi deklarovali. Je to škoda, že se to nestalo.

Když už se bavíme o O2, je takové vytěsnění pro minoritáře fér? Určitě máte klienty, kteří tyto akcie mají...

To musí rozhodnout někdo jiný. Nechtěl bych to komentovat. Mohu ale říci, že je prostě škoda, že velcí hráči burzu nepodporují. Nepodpořil ji ani stát, zatímco třeba v Polsku byla podpora zásadní. Burza prostě má klíčový ekonomický efekt, je to další zdroj kapitálu, který si společnost buď rozvíjí, anebo se o něj nestará.

Mnohokrát se ukázalo, že pražská burza je schopna plnit funkci získávání peněz pro úspěšné podniky a vytvořit prostředí pro další obchodování. Ukázali jsme to na Pilulce i na skupině CZG. Ukázala to v minulosti i Moneta. Tam je paradoxní, že velmi dobře naši burzu využil k exitu někdo, jako je americká GE, která tu firmu mohla klidně prodat i jiným způsobem. Nakonec GE vyučila české politiky, podnikatele a firmy, že použít burzu pro takový exit je vlastně velmi výhodný nástroj. Češi o tom zatím neumějí takto uvažovat. Možná že to je tím, že tu zatím není tolik pozitivních příkladů. Pilulka je malá emise a takových příkladů potřebujeme buď více, nebo další velké. Je tu investorská poptávka, peněz je tu spousta a lidé by rádi kupovali. Dokonce by byli ochotní zaplatit velmi dobrou cenu za podniky, kterým věří, s majiteli, již jsou připraveni do toho dát svou práci a své jméno. To udělali bratři Kasovi, trh to velmi ocenil a je to vidět na tom, jak se té akcii daří.

Ještě se vrátím k dopadu covidu. Společnost Wood má realitní fond s vysokým zastoupením kancelářských budov a nákupních center. Jsou v něm pražská centra Harfa a Krakov. Jak se pandemie promítne do těchto segmentů, které jsou obecně považované za nejzasaženější?

My jsme dokázali, že obchodním centrům dlouhodobě věříme, tím, že jsme koupili Aupark v Bratislavě. Tím angažovanost v tomto sektoru naopak ještě zvyšujeme. Myslíme si, že obchod a retail v kamenných obchodech není mrtvá záležitost. Lidé si prostě nebudou všechno kupovat jen on-line a nechávat si to posílat třeba drony do oken. To je nerealistické. Obchodní centra, která ve fondu máme, mají dlouhodobou nezastupitelnou ekonomickou funkci a jejich hospodaření v posledních týdnech to jednoznačně potvrzuje.

Jak to nyní v nákupních centrech vypadá?

Klíčová věc je, že se tam vrátili klienti. To se týká všech našich center. Návštěvnost je na úrovni doby před covidem.

Kupovat v době pandemie velké nákupní centrum jako Aupark se někomu může zdát jako riziko. Od prodávajícího jste ale dostali například tříletou záruku na nájmy, tak to na mě trochu působí, že byl pod tlakem a pro vás to mohla být výhodná koupě. Je to tak?

My vnímáme covidovou krizi jako obchodní příležitost. Rozhodně to byla obchodní příležitost. Když se podíváte na cenu akcií Unibail-Rodamco-Westfield, tak ta jasně vypovídá, že prodávající byl motivovaný prodat. Jednalo se o velkou transakci, takže počet možných kupců byl celkem malý.

Přece jen byla ale vítězem krize v segmentu nemovitostí spíš logistika, zatímco obchodní centra utrpěla výpadky nájmů. Nezvažujete odklon od dosavadní strategie fondu?

Teď se nám za výnosy, za které se logistická centra prodávají, do tohoto segmentu vstupovat nechce. U prémiových budov se bavíme třeba o pěti procentech i méně. To nám při inflaci tři procenta už nedává smysl. My kupujeme kanceláře a shopping mally v centrech hlavních měst, které jsou obklopené rezidenčními projekty a kupní silou, s nezastupitelnou logistickou funkcí. Oběma sektorům věříme a myslíme si, že nakupujeme za atraktivní ceny.

Žádný druhý Aupark nám nikdo vedle nepostaví, a Harfu také ne. Jeden z důvodů, proč jsme koupili Aupark, je také to, že v Praze se takto velké budovy ani neprodávají. Jsou dlouhodobě vlastněné. Krize nám tím pádem umožnila, že něco takového můžeme koupit jinde a ještě za rozumnou cenu. A hlavně: nekupujeme to pro sebe. My prostřednictvím fondu vytváříme možnost, aby i čeští penzisté mohli investovat do prémiových aktiv v tomto regionu a mohli mít dlouhodobě prospěch z těchto výnosů. Lokalita, kde Aupark stojí, je záruka, že tam výnosy budou i v budoucnosti.

Takže dalších vln covidu se neobáváte?

Pokud další vlna přijde, sázíme na to, že ji svět zvládne bez lockdownů – testováním, vakcinací a rouškami. Panika, jako byla loni, se už nebude opakovat.